Dvojutkání v Bašce
Vzhledem k tomu, že je Baška druhým domovem naší glosátorky Pavly, je samozřejmé, že jsme tam s radostí sjednali hned dvě představení v jednom dni. Pohádku „Jůlinka a kouzelné račí klepeto“ pro děti a pro dospělé diváky komedii „Kachna na pomerančích“.
Překvapil nás místní obrovský kulturní dům a záhy jsme se také měli přesvědčit, že není legrace ho vytopit. Na jevišti bylo 10 stupňů Celsia (venku asi 16), ale my jsme se zahřáli pohybem při přípravě scény a než přišly děti, už se netvořila pára u pusy. Výdobytek moderní doby – ústřední topení – prostor přece jen zavlažil. Škvrňatům to v bundách slušelo a pohádka byla tak legrační, že se téměř neutuchajícím smíchem patřičně zahřála. Největší podíl na tom měl pan král, který svým akrobatickým výkonem po zakopnutí o stoličku vystřihl takovou šipku, za kterou by se nemusel stydět ani přední skokan do vody. Naneštěstí zde žádná voda nebyla. Pana krále ale asi chránil strážný anděl (v poslední době s ním má přímé kontakty – viz „Láska mezi nebem a zemí“), takže na trůn dosedl s takovou razancí, že sedátko pod ním prasklo. To už se dětem i zbývajícím účinkujícím tak líbilo,že byl problém všechny uklidnit!
Večerní představení se naštěstí (nebo naneštěstí?) neneslo v podobném duchu, dámy okouzlovaly svým půvabem, pánové šarmem, hospodyně všetečností a kachna se opět na jeviště nedostala. Podle reakcí diváků se dá usoudit, že se bavili dobře a odměnili účinkující dlouhým potleskem.
Paní starostka přišla osobně po večerním představení souboru poděkovat s ujištěním, že nás v Bašce rádi přivítají i s další inscenací.
Jarka S.